PROČ JE SVĚTLO DŮLEŽITÉ

Lidský organismus je v rámci daných biorytmů plně adaptovaný na přirozené světelné podmínky, tedy na střídání denního světla, soumraku a tmy. Světlo pak zásadně ovlivňuje naše pocity, výkon a zdraví. Řízení vlastností světla je proto klíčovou příležitostí pro tvorbu a aplikaci zdravého osvětlení, kterým lze naše tělo, mysl a naladění pozitivně ovlivňovat.

VLIV SVĚTLA NA ORGANIZMY

Den

Modrá a azurová spektrální složka přítomná ve spektru denního světla nám umožňuje dosáhnout plné bdělosti, soustředění, rychlosti reakcí i efektivní práci s krátkodobou pamětí a podporuje kognitivní výkon mozku. K plné aktivitě povzbuzuje také veškeré vnitřní orgány a tělesné soustavy: srdce a cévy, svalový aparát, vylučovací soustavu a další.

Večer

Při soumraku, kdy podíl modré složky ve světle výrazně ubývá, se organismus připravuje na spánek. Toto přechodné období trvá asi 90 minut.

Noc

Jakmile krátce po západu slunce modrá složka světla zmizí zcela a osvětlenost se oproti dni sníží na desetitisícinu, organismus vstupuje do noční fáze. Dojde k poklesu krevního tlaku i tělesné teploty, zpomalí se metabolismus, naběhnou regenerační a imunitní pochody a jiné noční procesy (růst, ukládání informací do dlouhodobé paměti, odplavování zplodin z mozku atp.). Tyto životně důležité procesy běží až do doby, kdy organismus při svítání zaznamená světlo s podílem modré složky ve spektru. Některé noční procesy probíhají pouze ve spánku, jiné i v bdělém stavu, všechny však jedině za tmy, charakteristické nepřítomností modré části světelného spektra.

Toto pravidelné střídání aktivity a regenerace je označováno jako cirkadiánní rytmus a kromě člověka jej mají všichni mnohobuněční tvorové (denní ve stejné podobě, noční obráceně).

Rozvoj umělých zdrojů světla v posledních 140 letech, snažící se v noci simulovat denní světlo, však s sebou nese rozsáhlé narušování přirozeného střídání světla a tmy. V důsledku toho jsou matením cirkadiánních rytmů poškozovány živé organizmy. Zejména v posledních deseti letech jsme vlivem plošného nástupu LED zdrojů s vysokým podílem modré složky (CCT 2700–6500 K) a jejich nočního používání svědky rozsáhlého vymírání nočních druhů živočichů a snižování životaschopnosti celých ekosystémů. U lidí dochází k rapidnímu nárůstu poruch imunity, spánku a nálady, obezity, diabetu, zvyšuje se četnost onemocnění kardiovaskulární soustavy a strmě roste i počet případů rakoviny prsu a prostaty a dalších zdravotních potíží. To vše podle nových vědeckých studií prokazatelně ukazuje na škodlivý vliv modrého světla z umělých zdrojů, kterým jsme vystavováni v noci. Bez řízení podílu modré spektrální složky jsou běžné LED technologie v nevhodnou denní dobu biologicky toxické!

Zároveň bylo řadou výzkumů prokázáno, že naopak nedostatečný podíl modré a azurové části světelného spektra v umělém osvětlení sloužícím během dne jako náhrada denního světla například ve školách nebo organizacích omezuje u lidí aktivitu, kognitivní výkon a vytrvalost, zhoršuje emoční naladění a nepříznivě působí na celkové zdraví a vitalitu. Během dne je tedy modrá část spektra oproti noci pro člověka a ostatní živé organizmy nezbytná a užitečná.

Na základě těchto znalostí a ve výše uvedeném kontextu vzniká po moderních bio-optimalizovaných světelných zdrojích stále větší poptávka, jak ze strany individuálních zákazníků, tak organizací a veřejných institucí, které postupně zdůrazňují význam aplikace zdravého světla do kanceláří, škol, úřadů, lékařských a sociálních zařízení, výrobních provozů, laboratoří a dalších interiérů i exteriérů ve kterých lidé tráví svůj čas. Proto přicházíme s technologií prokognitivních a bio-dynamických LED systémů, které umožní lidem využívat veškerých výhod moderní technologické společnosti jako doposud, aniž by však museli porušovat světelnou hygienu a ohrožovali tak nevhodným světlem své zdraví a svůj fyzický a duševní výkon a potenciál.

Zde se můžete seznámit se základy světelné hygieny