Donedávna se světelný průmysl soustředil především na vizuální funkci světla – tedy na to, jak dobře vidíme a jak je prostor nasvětlený z hlediska architektury, energetické účinnosti a vizuálního komfortu. Postupně se však dostává do popředí komplexnější přístup ke světlu zohledňující jeho nevizuální (Non-Image Forming, NIF) biologické účinky, které mají zásadní dopad na naše zdraví, kognitivní funkce a celkovou pohodu. Tento přístup dnes rezonuje i mezi špičkovými světovými světelnými architekty sdruženými v International Association of Lighting Designers (IALD), kteří se ve svém novém oficiálním dokumentu připojují k doporučením Mezinárodní komise pro osvětlování (CIE) a zdůrazňují nutnost vnímat světlo jako klíčový faktor ovlivňující celkové fungování člověka.
Nevizuální účinky světla jako součást světového designérského přístupu
Správně navržené osvětlení by mělo podporovat nejen vizuální, ale i emocionální a fyziologické aspekty lidského organismu. To znamená stimulovat bdělost, podporovat výkonnost a zároveň přispívat k regulaci neuroendokrinních, fyziologických i kognitivních funkcí. Nedostatek kvalitního světla během dne může vést k prohloubení únavy, zhoršení pracovní paměti, větší náchylnosti ke změnám nálad i ztrátě adaptability. Zásadní roli proto hraje přirozené denní světlo, které je téměř nenahraditelné v podpoře našich cirkadiánních rytmů. Tyto rytmy řídí vnitřní biologické procesy a jejich synchronizace je klíčem ke zdraví a kvalitnímu spánku. Ne vždy ale pracujeme v podmínkách, kde máme denního světla dostatek, a právě zde přichází ke slovu odborné know-how architektů a designérů z IALD, kteří upozorňují, na jaké kvality umělého světla se zaměřit.
Jaké vlastnosti světla mají vliv na naše zdraví
Na cirkadiánní rytmy má vliv množství světla (osvětlenost), jeho spektrální průběh (Spectral Power Distribution, SPD), načasování a délka expozice, rozložení světla v prostoru i tzv. světelná historie člověka. Při návrhu osvětlení v interiéru je třeba zohlednit všechny tyto požadavky. Současné osvětlení totiž jen málokdy dosahuje intenzit srovnatelných s přirozeným denním světlem a jeho spektrální průběh je z pohledu nevizuálních účinků nedostatečný. Pro vyhodnocení biologického vlivu umělého osvětlení na cirkadiánní rytmus je zcela zásadní znát spektrální průběh, a pokud není k dispozici, tak požadovat po dodavateli melanopické metriky, které na rozdíl od fotopických počítají s obsahem azurové, tzv. melanopické spektrální oblasti, říká se v dokumentu IALD. Příkladem je parametr melanopický DER (Melanopic Daylight Efficacy Ratio), který pomáhá hodnotit, jak blízko se světelný zdroj blíží přirozenému dennímu světlu z pohledu cirkadiánní stimulace.
Infračervené světlo – budoucnost světelného designu?
V souvislosti se spektrálním složením je rovněž v dokumentu zmíněn význam infračerveného (IR) a blízkého infračerveného (NIR) záření. Přestože tato složka neovlivňuje přímo vidění, hraje důležitou roli v podpoře mitochondriálních funkcí a mimo jiné dle studií na buňkách i zvířatech dokáže chránit zrak modulací škodlivých účinků světla v oblasti krátkých vlnových délek (fialové, modré a zelené). Tato skutečnost by tak do budoucna mohla zásadně ovlivnit i technologii výroby osvětlení a bude klást velký důraz na změnu pohledu na energetickou účinnost, která vychází z V(l) křivky s maximem v 555 nm.
Skvělé podání barev a podprahově nebliká
Mezi další zmiňované aspekty, které ovlivňují kvalitu osvětlení patří flicker a index věrnosti podání barev (CRI, Color Rendering Index). Flicker neboli podprahové blikání světla sice není vždy viditelné, ale může přispívat ke stresu, nepohodlí a u citlivých jedinců (např. lidé trpící na migrény, lidé na autistickém spektru) vyvolávat negativní reakce. Doporučujeme si vybírat tzv. flicker-free svítidla. CRI vyjadřuje věrnost podání barev. Vysoké CRI přispívá k vizuálnímu komfortu a příjemnému vnímání prostředí, ale samo o sobě nezaručuje kvalitu světla, pokud chybí další klíčové spektrální složky.
Závěrem: Inspirace od architektů i doporučení pro praxi
Světoví světelní architekti zdůrazňují, že světlo je mnohem víc než jen prostředek k vidění; je to klíčový faktor, který ovlivňuje naše zdraví, pohodu a kvalitu života. Také jejich dokument ukazuje cestu, jak do návrhu osvětlení vnést nejen estetiku a funkčnost, ale i hluboký respekt k biologickým potřebám člověka. A proto při výběru svítidla pro denní svícení volte takové, které napodobuje přirozené denní světlo – se spektrálním průběhem s dostatkem vyzařování v azurové (melanopické) a červené (fotobiomodulační) oblasti, poskytuje dostatečnou intenzitu osvětlení udanou nejen ve fotopických luxech, ale také melanopických luxech (EDI lux). Nezapomeňte ani na rozmístění svítidel v místnosti podle denní doby a vždy vybírejte svítidla bez podprahového blikání s vysokým CRI.
Mgr. Tereza Ulrichová, Spectrasol
Literatura: International Association of Lighting Designers, IALD European Regulatory Affairs Working Group „Lighting Design for Health, Wellbeing and Quality of Light, A Holistic Approach to Integrative Lighting“, 2025. – Shrnuli jsme také ZDE.