Astronauti žijící v náročných podmínkách vesmírných misí čelí prostředí, kde chybí přirozený denní rytmus a tělo i mozek se musí spoléhat na uměle řízené signály. Právě proto se v simulované misi vědci zaměřili na zdánlivý detail, který ale může mít velký dopad: biodynamické světlo.
Po dobu 45 dní byli účastníci vystaveni buď klasickému neměnnému světlu, nebo biodynamickému režimu, který během dne upravoval intenzitu i spektrální složku světla. Během celé simulace opakovaně absolvovali krátké testy pozornosti sledující jemné výkyvy bdělosti.
Ukázalo se, že dynamické osvětlení funguje jako nenápadný stabilizátor nejen kognitivního výkonu. Účastníci v tomto režimu vykazovali méně výpadků pozornosti. Naopak skupina se standardním osvětlením měla častější mikrochyby a výraznější kolísání výkonu.
Výzkumníci přitom upozorňují, že tyto výsledky mohou mít širší dopady i mimo astronautiku. Biodynamicky řízené světlo může pomáhat sladit cirkadiánní rytmus a tím udržet mozek ve stabilnějším a výkonnějším režimu a to především v prostředích bez přirozeného střídání dne a noci.
Přečtěte si více ve studii ZDE.
