O čem mluví odborníci aneb „Scientific“ ochutnávka ze světové konference – světlo a civilizační choroby, obezita, deprese

3. 07. 2024 | Aktuality, Články

Ve dnech od 20. do 22. června 2024 proběhla poprvé v Praze mezinárodní chronobiologická konference: SLTBR 35th Annual Meeting – Society for Light Treatment and Biological Rhythms, na které se sešlo více než 100 odborníku z celého světa v oblasti chronobiologie a cirkadiánních rytmů, kteří prezentovali výsledky svých současných výzkumů.

Pravidelné střídání světla a tmy bylo po miliony let mimořádně spolehlivou významnou proměnnou v našem životním prostředí. V dnešní době však trávíme více jak 90 % času v interiéru, kde se vystavujeme elektrickému světlu o daleko nižší intenzitě a mnohdy i zcela jinému spektrálnímu složení, než má přirozené denní světlo. Po večerech a před spaním často ještě pracujeme při světle nebo trávíme čas na mobilních telefonech nebo u obrazovky. Změna našeho chování vlivem moderních technologií přispěla dle současných výzkumů ke zvýšenému výskytu civilizačních chorob jako je metabolický syndrom, kardiovaskulární či neurologická onemocnění, zvýšená prevalence rakoviny prostaty a prsou, ale také zhoršení kognitivních funkcí, výkonnosti a zhoršenému mentálnímu zdraví (deprese, úzkost, vyhoření).

Světlo a obezita

Přednášející prezentovali výsledky, které výše zmíněné souvislosti potvrzovali. Profesor M. Zeman prezentoval zjištění, že i vystavení se osvětlenosti 2 lx v noci způsobuje u samčích potkanů narušení cirkadiánní kontroly hormonálního systému a ztrátu rytmičnosti hodinových genů Per1 a Per2, narušená rytmičnost hodinových genů byla pozorována i v jiných částech mozku, které přenášejí signál z ústředních hodin (suprachiasmatická jádra, SCN) do hormonálních rytmů a rytmů chování. R. Taniguchi zase potvrdila souvislost mezi obezitou u osob s bipolární poruchou osobnosti a vystavení se světlu v noci. Riziko obezity bylo daleko vyšší u osob, které byly vystavené světlu o osvětlenosti >3 lx, tyto osoby zároveň měly významně vyšší hmotnost.

Souvislost denního světla a cukrovky

Doktor J.-F. Harmsen prezentoval vliv denního světla při pracovní době na osoby s cukrovkou 2. typu. Zjistil, že expozice dennímu světlu způsobila optimalizaci hladiny glukózy k normálu po delší čas oproti jedincům v kontrolní skupině, jež byli vystaveni osvětlení o spektrálním průběhu standardní LED žárovky o 300 lx. Mimo jiné se z výsledků předpokládá posun metabolismu ve prospěch spalování tuků. Přirozené denní osvětlení nebo hypoteticky osvětlení obdobné spektrálnímu průběhu slunce s dostatečnou intenzitou by mohlo podpořit léčbu a prevenci metabolických poruch jako je cukrovka 2. typu. Hladinou glukózy a cirkadiánním rytmem se zabývala rovněž doktorka L. Kervezee, která porovnávala rozdíly nutriční podpory podávané kontinuálně či pouze přes den u pacientů na jednotce intenzivní péče, protože interakce mezi cirkadiánním rytmem a metabolismem je obousměrná.

Může mít světlo vliv na onemocnění prostaty?

Doktor G. Brainard prezentoval výsledky ze svých dvou in vitro studií, ve kterých zkoumal souvislost progrese metabolismu rakoviny prostaty a nízké hladiny melatoninu v krvi. Výsledky naznačují, že světlo, které potlačuje melatonin (denní světlo, modré monochromatické světlo a zářivkové světlo na rozdíl od červeného světla), může stimulovat růst a metabolismus nádorů prostaty u lidí.

Vliv fototerapie na zdraví a psychiku

Velká část přednášek byla zaměřena na fototerapii jasným světlem (bright light therapy, BLT) jako na účinnou chronoterapeutickou intervenci při léčbě duševních a neurologických chorob. Doktorandka D. Wescott prezentovala zlepšení kvality a prodloužení spánku a snížení depresivních stavů u dospívajících s depresí pomocí BLT po probuzení. Doktorka R. Cox se zabývala účinky světelné terapie u osob s obsesivně kompulzivní chorobou (OCD) a zaznamenala zlepšení symptomů po 3týdenní terapii. Doktor P. Cheng přinesl výsledky personalizované světelné terapie pro pracovníky na noční směny. Doktorka L. Maierová a doktorka J. Kopřivová porovnávaly spektrální rozdíly fototerapeutických přístrojů za využití melanopických veličin jako je mEDI a mDER, které jsou z pohledu současné vědy daleko důležitější ve vztahu k neobrazovým efektům světla (non-image formining, NIF) na fyziologii a chování organismu. Současná doporučení a metodologie v rámci světelné terapie neberou v úvahu vliv spektrálního složení světelného zdroje, které jsou z hlediska výsledků zcela zásadní.

Totéž potvrdil i profesor M. Spitschan, který představil kontrolní checklist pro měření, charakterizaci a popis světelných zdrojů využívaných ve studiích a klinických hodnocení, ve kterém se 73 % respondentů z celkového počtu 60 vědců shodlo na tom, že spektrální průběh světelného zdroje je naprosto zásadní v charakteristice světla, protože umožňuje výpočet mnoha dalších metrik a je tak nejjednodušším způsobem, jak porovnat a podpořit, aby studie měly reprodukovatelné výsledky. Je nutné si totiž uvědomit, že světlo nemá pouze vizuální účinky, ale také NIF účinky zprostředkované vnitřně senzitivními gangliovými buňkami sítnice (ipRGCs), které jsou citlivé na azurové spektrální složky světla, a proto je nutné nahradit stávající fotopické veličiny za veličiny melanopické, jako je mEDI a mDER.

Spánková hygiena

S cirkadiánním rytmem si většina z nás spojí hormon tmy melatonin, kterému byla v průběhu přednášek věnovaná také značná pozornost. Výzkum doktora R. Lazara přinesl výsledky podporující slova docentky Z. Bendové, která řekla, že zvýšená osvětlenost a dostatek denního světla může snížit negativní efekty světla v podvečer a v noci. R. Lazar došel k závěru, že zvýšená expozice jasnému světlu předchozího dne (> 1000 lx) může účinně snížit účinky večerního světla, které může způsobit noční buzení, a zvýšit hladinu melatoninu v následujících dnech. Adaptace cirkadiánní citlivosti na světlo může trvat déle, proto se doporučuje pravidelná a dlouhodobá správná světelná a spánková hygiena pro dosažení kýžených výsledků.

Světlo je pro náš cirkadiánní rytmus tím nejdůležitějším zeitgeberem, ale pravidelné načasování cvičení (doktor A. Hughes) a časově omezené stravování (doktor Satchin Panda) je dalším faktorem, na který se můžeme zaměřit, protože cirkadiánní zdraví jde ruku v ruce s naším celkovým zdravím.

Mgr. Tereza Ulrichová, Spectrasol

Sledujte nás:

O nás v médiích

Spectrasol ve Vogue!  

Spectrasol ve Vogue!  

O červnové chronobiologické přednášce Satchina Pandy, na níž jsme se podíleli, jsme už psali. Ale ještě jednou se k ní vrátíme - vždyť první zmínka o prokognitivním světle a Spectrasolu v „módní bibli“ je jen jednou! Pokud si chcete připomenout Satchinovo vystoupení...