Jsou jevy, která trápí nejen nás, ale ve svém důsledku celou ekonomiku. Danovi Štěpánovi, řediteli pro strategický rozvoj Spectrasolu to nedalo, a pro nejnovější číslo časopisu Komora se rozepsal o tématu, které stojí konkurenceschopnost nejen ČR, ale celou Evropu. Evropa sice exceluje ve vědě, ale pokulhává v přenosu objevů do praxe. Tento takzvaný „science-policy lag“ – tedy zpoždění mezi vědeckým poznáním a jeho promítnutím do legislativy – způsobuje, že se špičkové technologie dostávají k lidem o celé roky později, než by mohly. Důvodů je mnoho – od přebujelé administrativy po strach ze změny. Jistě, „vždycky se to dělalo takhle“, ale je nabíledni, že s tímto přístupem můžeme dát vale všem inovacím.
Zářným příkladem této problematiky je prokognitivní osvětlení. Zatímco věda má už od udělení Nobelovy ceny v roce 2017 jasno v tom, jak světlo ovlivňuje naše biologické hodiny, zdraví a výkon, tuzemské normy stále hodnotí světlo pouze mechanicky „pro zrak“ (tedy zda dostatečně vidíme na stůl). Ignorují tak biologický vliv světla na lidský organismus, což paradoxně vede k projektování budov, které dlouhodobě nepodporují zdraví ani koncentraci svých uživatelů.
Ve Spectrasolu tuto legislativní realitu aktivně předbíháme a přinášíme plnospektrální světlo tam, kde je nejvíce potřeba. Naše realizace, jsou jasným důkazem, že na budoucnost zdravých budov nemusíme čekat.
Z článku v časopisu Komora: „Budoucnost nepřichází pozdě kvůli nedostatku vědeckých objevů. Přichází pozdě proto, že instituce, normy a procesy se mění pomaleji než naše poznání světa.“
Přečtěte si celý článek ZDE.
