Při návrhu osvětlení se často zapomíná na to, že v přírodě přichází denní světlo shora a nikoliv bodově. Celá obloha funguje jako obrovská zářící plocha. V interiérech se však často setkáváme s opakem – svítidla svítí ostře dolů (pouze přímá složka) a strop zůstává tmavý. Tento jev nazýváme „jeskyňový efekt“ (cave effect).
Psychologický dopad tmavého stropu:
Tmavý strop podvědomě vyvolává pocity stísněnosti, úzkosti a snižuje vnímání výšky místnosti. Mozek vyhodnocuje prostor jako uzavřený a méně bezpečný, což může vést k rychlejšímu nástupu únavy a snížení kognitivního výkonu. Navíc, ostrý kontrast mezi zářícím svítidlem a tmavým pozadím stropu zvyšuje riziko oslnění a zrakové nepohody.
Řešení Spectrasol: Simulace oblohy pomocí nepřímé složky
Mnoho našich svítidel, zejména závěsných a stojacích, je konstruováno s tzv. nepřímou složkou (indirect light). To znamená, že celé, nebo alespoň velká část světla je cíleně směřována nahoru proti stropu a světlo se od něj odráží a vytváří dojem jasné oblohy nad hlavou.
Tím dosahujeme několika zásadních výhod:
- Vizuální zvětšení prostoru: Osvětlený strop působí výše a vzdušněji, čímž eliminuje stísněný pocit jeskyně.
- Měkké difuzní světlo: Odrazem od stropu se světlo měkce rozptýlí po celé místnosti. Vzniká tak homogenní prostředí bez ostrých stínů, které je pro oči nejpříjemnější a napodobuje difuzní světlo oblohy.
- Snížení oslnění: Tím, že se projasní pozadí za svítidlem (strop), se sníží jasový kontrast. Oko se tak nemusí neustále adaptovat mezi jasným zdrojem a tmou, což výrazně snižuje zrakovou únavu.
Nepřímá distribuce světla je dalším dílkem do skládačky kvalit našeho prokognitivního osvětlení. Vedle klíčového spektrálního složení pro nevizuální biologické účinky je důležité, jak se světlo chová v prostoru. Vytváříme prostředí ve kterém se cítíte jako pod širým nebem – přesně tak, jak to pro vaši duševní pohodu a vitalitu zamýšlela příroda.
