Infračervené světlo (850 nm) proniká běžným oblečením 100krát účinněji než červené světlo o vlnové délce 660 nm. Na rozdíl od ultrafialového a modrého světla existují zdravotní benefity infračerveného světla i v běžném oblečení.
Hloubka průniku světla závisí na jeho vlnové délce, ale i na intenzitě a množství melaninu v pokožce. Červené světlo v rozsahu 650–670 nm se ukazuje jako účinné při zmírnění kožní dermatitidy po ozáření a při obnově funkce sítnice ve stárnoucím oku. Pro dosažení expozice hlubších tkání je však vhodnější využití blízkého infračerveného světlo, kde světlo dokáže proniknout až do hloubky 8 cm.
Dále největší odezva mitochondrií na červené a blízké infračervené světlo je v ranních hodinách, protože cirkadiánní rytmus přirozené produkce ATP je na svém vrcholu a právě ráno sluneční spektrum obsahuje největší relativní podíl blízkého infračerveného světla.
Ozařování lidské kůže “deep red červeným” světlem o vlnové délce 670 nm po dobu 15 minut mělo vliv na toleranci glukózy.
Studie m.j. prokázala, že u lidí, kteří byli ošetřeni červeným světlem svítícím na jejich záda, se vzestup hladiny glukózy v krvi po vypití nápoje s cukrem snížil o 28 %. Podobně ozařování zad myší infračerveným světlem pomohlo zlepšit funkci jejich sítnice.
Bylo prokázáno, že LED světla s přidaným blízkým infračerveným (800-1000 nm) mají ve srovnání s běžnými LED světly uklidňující a relaxační účinek.
Ve výzkumu byl jako ukazatel relaxačního účinku použit parametr variability srdeční frekvence, který odráží aktivitu sympatické a parasympatické větve autonomního nervového systému. Tento systém reguluje automatické tělesné funkce – sympatická složka nás aktivuje v situacích ohrožení nebo stresu, zatímco parasympatická podporuje zklidnění a regeneraci, když jsme v bezpečí. U dobrovolníků, kteří byli vystaveni světlu s obsahem infračervených vlnových délek, došlo k výraznému nárůstu známek relaxace i ke zvýšení subjektivního pocitu pohody.
