Respektovaná americká společnost BIOS Lighting, která se dlouhodobě zaměřuje na vývoj osvětlení podporujícího cirkadiánní zdraví, ve svém nedávném článku potvrzuje to, na co se ve Spectrasolu dlouhodobě zaměřujeme: kvalita osvětlení ve školních třídách může výrazně přispět ke zlepšení zdraví, kognitivních funkcí i výkonnosti žáků.
Nestačí jen intenzita světla – rozhoduje spektrum
Moderní přístup k hodnocení světla se dnes neřídí jen fotopickou osvětleností v luxech, ale i tzv. melanopickou osvětleností (melanopic EDI, z angl. melanopic equivalent daylight illuminance), která zohledňuje, zda světlo obsahuje dostatek azurové spektrální složky (kolem 480 nm), jež aktivuje fotopigment melanopsin a pomáhá tělu nastavit vnitřní hodiny mezi bdělostí a odpočinkem.
Vystavení se správnému světlu ovlivňuje pozornost, náladu i studijní výsledky
Výzkumy zmiňované v článku BIOS ukazují, že zlepšení světelné expozice (zejména přirozeným světlem nebo jeho kvalitní náhradou) může vést až k 20 % rychlejšímu pokroku v matematice a 26 % ve čtení, až 20% zlepšení studijních výsledků v souvislosti s vyšším poměrem plochy oken ku podlaze a až 36% zvýšení plynulosti čtení s osvětlením o vyšší náhradní teplotě chromatičnosti (CCT) a jasu. Zároveň ale nezapomínejme, že CCT není ukazatelem biologické účinnosti osvětlení, vždy je důležité znát spektrální průběh osvětlení. Můžeme si ho představit jako vyvážený jídelníček – stejně jako mají sacharidy, bílkoviny a tuky ve stravě své místo, i azurová a červená spektrální složka má nezastupitelné místo ve spektrálně optimalizovaném osvětlení.
Problém současných tříd: nedostatek biologicky účinného světla
Většina škol dnes spoléhá na standardní LED osvětlení v kombinaci s přirozeným denním světlem z oken. Intenzita denního světla však se vzdáleností rapidně klesá a z pohledu hodnocení biologické účinnosti není tak ani zdaleka dosaženo doporučovaných 250 melanopických luxů (M-EDI) během dne, jak doporučují aktuální standardy CIE RP-46-23. Tyto potvrzuje případová studie provedena v poledních hodinách ve třídě v jižní Kalifornii. Zjistilo se, že lavice v blízkosti oken jsou osvětleny dostatečně, a to v průměru o fotopické osvětlenosti 1300 lx. Ve vzdálenosti 10 stop (zhruba 3 m) od oken a ve většině místnosti byla již intenzita nízká, a to pouhých 344 lx. Z pohledu melanopické osvětlenosti nebyla žádná pracovní plocha osvětlena dostatečně. Melanopická osvětlenost (M-EDI) bere v úvahu obsah vyzařování v azurovém spektrálním pásmu. Při nedostatku mají žáci celkově snížený kognitivní výkon, mohou být méně soustředění a pozorní. Případová studie zjistila, že nejvíce jsou znevýhodněné děti uprostřed třídy. 70 % studentů bylo vystaveno méně jak 70 % doporučené úrovně melanopické osvětlenosti, studenti sedící uprostřed třídy byli exponování pouze 60 % z minimální doporučené úrovně. Celková melanopická osvětlenost třídy by tak byla ohodnocena jako „za tři“, což je z pohledu podpory studia a zdraví dětí nedostatečné.
Takže i moderní učebny s velkými okny a novým LED osvětlením podle BIOS mohou vést k tzv. cirkadiánnímu deficitu – stav, kdy světlo nedodává tělu dostatek signálů pro bdělost a soustředění.
Autoři studie toto zjištění komentují: „Ani učebny s moderním LED osvětlením a dostatkem oken nemusí poskytovat správný druh světla ve správném množství, což studenty vede k cirkadiánnímu deficitu – podobně jako když se snažíte složit test, aniž byste si prostudovali danou látku.“
Melanopické světlo = palivo pro mozek
BIOS přirovnává melanopickou světelnou dávku k palivu pro mozek. Pokud půjdeme na zkoušku, aniž bychom se učili, v jaký výsledek můžeme doufat? Pokud chceme v reálném životě podávat průběžně vysoké výkony, proč se nepřipravit? Proč nevyužít plný potenciál LED technologie ve prospěch žáků a pedagogů?
Závěr BIOS je jednoznačný: Pokud chceme, aby studenti zářili ve svém výkonu, musí zářit i světlo v jejich třídách. Nestačí mít technologicky vybavené učebny – je potřeba budovat prostředí, které vedle zdraví podporuje bdělost, náladu a kognitivní výkon. A to lze zajistit aplikací cirkadiánního osvětlení, které vyzařuje dostatečně intenzivně do každé části třídy a má správný spektrální průběh co nejblíže přirozenému slunečnímu světlu.
Naprosto souhlasíme se závěrem autorů studie: „Pokud chceme, aby studenti ve studiu dosahovali vynikajících výsledků, musíme zajistit, aby jejich učebny dostaly jedničku s hvězdičkou z osvětlení.“
I proto se snažíme o maximální prosazení plnospektrálního osvětlení do českých tříd a poslucháren.
Mgr. Tereza Ulrichová, Spectrasol
Zdroj: Bright Students – Dark Classrooms – Why Healthier School Lighting Matters