Respektovaná americká společnost BIOS Lighting, která se dlouhodobě zaměřuje na vývoj osvětlení podporujícího cirkadiánní zdraví, ve svém nedávném článku potvrzuje to, na co se ve Spectrasolu dlouhodobě zaměřujeme: kvalita osvětlení ve školních třídách může výrazně přispět ke zlepšení zdraví, kognitivních funkcí i výkonnosti žáků.
Nestačí jen intenzita světla – rozhoduje spektrum
Moderní přístup k hodnocení světla se dnes neřídí jen fotopickou osvětleností v luxech, ale i tzv. melanopickou osvětleností (melanopic EDI, z angl. melanopic equivalent daylight illuminance), která zohledňuje, zda světlo obsahuje dostatek azurové spektrální složky (kolem 480 nm), jež aktivuje fotopigment melanopsin a pomáhá tělu nastavit vnitřní hodiny mezi bdělostí a odpočinkem.
Vystavení se správnému světlu ovlivňuje pozornost, náladu i studijní výsledky
Výzkumy zmiňované v článku BIOS ukazují, že zlepšení světelné expozice (zejména přirozeným světlem nebo jeho kvalitní náhradou) může vést až k 20 % rychlejšímu pokroku v matematice a 26 % ve čtení, až 20% zlepšení studijních výsledků v souvislosti s vyšším poměrem plochy oken ku podlaze a až 36% zvýšení plynulosti čtení s osvětlením o vyšší náhradní teplotě chromatičnosti (CCT) a jasu. Zároveň ale nezapomínejme, že CCT není ukazatelem biologické účinnosti osvětlení, vždy je důležité znát spektrální průběh osvětlení. Můžeme si ho představit jako vyvážený jídelníček – stejně jako mají sacharidy, bílkoviny a tuky ve stravě své místo, i azurová a červená spektrální složka má nezastupitelné místo ve spektrálně optimalizovaném osvětlení.
Problém současných tříd: nedostatek biologicky účinného světla
Většina škol dnes spoléhá na standardní LED osvětlení v kombinaci s přirozeným denním světlem z oken. Intenzita denního světla však se vzdáleností rapidně klesá a z pohledu hodnocení biologické účinnosti není tak ani zdaleka dosaženo doporučovaných 250 melanopických luxů (M-EDI) během dne, jak doporučují aktuální standardy CIE RP-46-23. Tyto potvrzuje případová studie provedena v poledních hodinách ve třídě v jižní Kalifornii. Zjistilo se, že lavice v blízkosti oken jsou osvětleny dostatečně, a to v průměru o fotopické osvětlenosti 1300 lx. Ve vzdálenosti 10 stop (zhruba 3 m) od oken a ve většině místnosti byla již intenzita nízká, a to pouhých 344 lx. Z pohledu melanopické osvětlenosti nebyla žádná pracovní plocha osvětlena dostatečně. Melanopická osvětlenost (M-EDI) bere v úvahu obsah vyzařování v azurovém spektrálním pásmu. Při nedostatku mají žáci celkově snížený kognitivní výkon, mohou být méně soustředění a pozorní. Případová studie zjistila, že nejvíce jsou znevýhodněné děti uprostřed třídy. 70 % studentů bylo vystaveno méně jak 70 % doporučené úrovně melanopické osvětlenosti, studenti sedící uprostřed třídy byli exponování pouze 60 % z minimální doporučené úrovně. Celková melanopická osvětlenost třídy by tak byla ohodnocena jako „za tři“, což je z pohledu podpory studia a zdraví dětí nedostatečné.
Takže i moderní učebny s velkými okny a novým LED osvětlením podle BIOS mohou vést k tzv. cirkadiánnímu deficitu – stav, kdy světlo nedodává tělu dostatek signálů pro bdělost a soustředění.
Autoři studie toto zjištění komentují: „Ani učebny s moderním LED osvětlením a dostatkem oken nemusí poskytovat správný druh světla ve správném množství, což studenty vede k cirkadiánnímu deficitu – podobně jako když se snažíte složit test, aniž byste si prostudovali danou látku.“
Metafora trefně vystihuje význam melanopického světla
BIOS přirovnává melanopickou světelnou dávku k palivu pro mozek, přirovnává to k tomu, jako kdybychom šli na zkoušku nepřipravení, což asi každý ve svém životě nejednou zažil, ale říká se, že svět přeje připraveným, proč tedy nevyužít plný potenciál LED technologie ve prospěch žáků a pedagogů?
Závěr BIOS je jednoznačný: Pokud chceme, aby studenti zářili ve svém výkonu, musí zářit i světlo v jejich třídách. Nestačí mít technologicky vybavené učebny – je potřeba budovat prostředí, které vedle zdraví podporuje bdělost, náladu a kognitivní výkon. A to lze zajistit aplikací cirkadiánního osvětlení, které vyzařuje dostatečně intenzivně do každé části třídy a má správný spektrální průběh co nejblíže přirozenému slunečnímu světlu.
Naprosto souhlasíme se závěrem autorů studie: „Pokud chceme, aby studenti ve studiu dosahovali vynikajících výsledků, musíme zajistit, aby jejich učebny dostaly jedničku s hvězdičkou z osvětlení.“
I proto se snažíme o maximální prosazení plnospektrálního osvětlení do českých tříd a poslucháren.
Mgr. Tereza Ulrichová, Spectrasol
Zdroj: Bright Students – Dark Classrooms – Why Healthier School Lighting Matters